V lidovém pojetí vrcholí české a moravské Vánoce koledou a různými dalšími zvyky. V minulosti se v katolických kostelech například světilo obilí na setí. V liturgickém kalendáři připadá ovšem na dnešek především svátek mučedníka Štěpána.
Jednoho ze sedmi jáhnů ustanovených ke službě apoštoly jeho současníci podle legendy ukamenovali, protože se prý rouhal proti Bohu a zákonům Mojžíšovým ( Zákon: "Budeš ho kamenovat, dokud nezemře, protože tě usiloval odvést od Hospodina") . Tvrdil před synedriem, že jsou židé vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu.
Rétoricky nadaný jáhen kázal poměrně dlouho. Začal zjevením Hospodina Abrahámovi a skončil po vyčerpání tématu a trpělivosti posluchačů tím, že je obvinil z bohozrady: "Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Traduje se dále, že Štěpán činil mezi lidmi podle Zlaté legendy Jakuba de Voragine divy a znamení.
Rozsudek byl vykonán mezi lety 35 a 37 před Damašskou bránou do Jeruzaléma. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend údajně proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.
V katedrále sv. Víta na Pražském hradě slouží dnes dopoledne mši na svátek sv. Štěpána katolický biskup Václav Malý.
Obvyklé bylo kdysi koledování dětí, mládeže nebo služebných, podobně jako o Štědrém dni či na Tři krále. Chasa dostávala od hospodářů "závdavek" na novou službu, který propíjela v hospodě, píše se v národopisné literatuře. Štěpánské koledy připomínají však už jen říkanky.
Mimo jiné je Štěpán národním patronem Uher, místně uctíván jako patron koní a vinné révy.